Pájka hlavní
Už delší dobu mi při letování vadil krátký kabel, který byl navíc místy proletovaný a opravený izolepou, takže jsem neměl letovací dosah od zásuvky a vypadalo to děsně amatérsky. Jednou, když jsem neměl co dělat, tak jsem začal s tímto primitivním úkolem. Pájku jsem otevřel povolením 3 šroubů M4. Uvnitř mě však čekalo překvapení. Jako se říká, že brýle bez brýlí nenajdeš, dalo by se říkat, že pájku bez pájky neopravíš. Logicky bych čekal, že ten, kdo pájku vyráběl očekával, že mám doma 1 pájku a když se mi rozbije, opravím si tu 1 a nemusím si kupovat 2. . Jenomže sukulentní výrobce šetřil, a tak to přiletoval. Naštěstí jsem doma měl ještě hrotovou pájku, která byla sice měkká, ale co mi zbývalo. U babičky jsem si v krabici našel zachovalý dvoužilový šedý kabel s napájecí zástrčkou. Byl i dost dlouhý a nepoškozený. Doma jsem si dal rozehřát hrotovku a šel jsem na oběd. Po obědě byla již snesitelně rozehřátá, takže jsem mohl začít. Odletoval jsem starý kabel, sundal z něj návlek proti zlomu a chňapku proti utržení. Nový kabel se mi nechtělo moc loupat ( zdál se mi moc vzácný :-), takže potřebnou nohu k trafu jsem si šmiknul ze starého kabelu. Tu jsem naletoval na nový kabel a natáhl přes ní původní bužírku. Druhou linku jsem naletoval na spínač a vsunul to do krabice. Při zavírání jsem měl problém s rohovou matkou, jejíž zásuvné koleje byly omlácené a tím pádem ohnuté dovnitř. Ohyb jsem oříznul šroubovákem s ostrou hranou. Ještě jsem ji zkusil. Fungovala skvěle a kabel jí sekl.
Náhledy fotografií ze složky Hlavní pájka